|
Návrh optimalizace turistických tras v CHKO Labské pískovce
BENČÍKOVÁ, Zdenka
Cílem této práce je rešeršní zpracování cestovního ruchu, jeho problematiky a ochrany přírody. Dále se práce zabývá analýzou turistických tras v CHKO Labské pískovce, vytyčením potenciálními atraktivit a návrhem nových turistických tras v této lokalitě. Analýza zahrnuje všechny turistické trasy v této lokalitě podle barevného turistického rozlišení tras. Návrh nových turistických tras byl tvořen s ohledem na ochranu přírody a tak, aby zároveň návštěvníkům co nejvíc přiblížil okolní prostředí. Návrh zahrnuje nové i turisticky často navštěvované atraktivity. Přínosem tohoto návrhu může být zvýšení atraktivity okresu a příliv nových turistů.
|
|
Nejvýznamnější patogenní houby v Národním parku České Švýcarsko
Tiler, Michal ; Pešková, Vítězslava (vedoucí práce) ; Šrůtka, Petr (oponent)
Abstrakt
Tato diplomová práce hodnotí současný zdravotní stav lesních porostů na území Národního parku České Švýcarsko. Cílem bylo zmapovat nejvýznamnější patogenní houby nacházející se na území národního parku a určit jejich distribuci, význam a ohrožení nejvýznamnějších dřevin tohoto území.
První část této práce popisuje jednotlivé patogenní houby nalezené na území národního parku. Uvádí jejich popis, biologii, symptomy poškození a v neposlední řadě jejich význam a možnosti obrany. Druhá část je věnována popisu nejvýznamnějších dřevin této oblasti. Na území národního parku jsou nejvýznamnější dřeviny smrk ztepilý, borovice lesní, jedle bělokorá a z listnáčů je to především buk lesní. Ve třetí části je popsán vlastní monitoring a přehled zjištěných houbových patogenů na základě terénních šetření. Za významné patogeny lze označit rod Armillaria, druhy Lophodermium pinastri, Lophodermium seditiosum, Lophodermium piceae, Meloderma desmazieri a Hymenoscyphus fraxineus.
Závěrečná část hodnotí zdravotní stav dřevin prostřednictvím defoliace. Hodnocení bylo provedeno v porostech smrků, jasanů a jedlí. Celkem bylo posouzeno 348 jedinců smrku s průměrnou defoliací 43,5 %, 194 jedinců jasanu s průměrnou defoliací 51,2 % a 71 jedinců jedle s průměrnou defoliací 52,7 %.
Práce podává aktuální, ucelený přehled o zdravotním stavu lesních porostů na území Národního parku České Švýcarsko z hlediska možného ohrožení houbovými patogeny. Žádný zde zjištěný druh v současné době významně neohrožuje zdravotní stav hodnocených dřevin.
|
|
Zmapování a zhodnocení geodynamických jevů na území Národního parku České Švýcarsko
IG Ateliér s.r.o., Hřensko
Práce provedené v rámci tohoto projektu byly spojené s terénním vyhledáváním nestabilních skalních objektů, či jiných projevů nestabilit území, jako je např. eroze. Zjištěné nestabilní skalní útvary byly dokumentovány, jejich pozice byly vyznačeny v příslušné mapě a na vybraných skalních objektech bylo zahájeno bezpečnostní kontrolní sledování. Všechny výstupy spojené s řešením projektu byly v závěrečné fázi převedeny do digitální podoby dle požadavků Správy národního parku.
|
| |
|
Zmapování a zhodnocení geodynamických jevů na území Národního parku České Švýcarsko
IG Ateliér s.r.o., Hřensko
Obsahem táto zprávy je přehled a zhodnocení prací vykonaných v průběhu roku 2003. V souhrnu byly provedeny: stabilní průzkum skalních svahů v oblasti Dolského mlýna, v oblasti Jetřichovice - Mariina skála (též Tetřevna), v Kyjovském údolí, v oblasti Loupežnický hrádek - Malá Pravčická brána - Větrovec, v oblasti Pravčická brána - Tři prameny, v Tiché soutěsce a Divoké soutěsce. Dále bylo provedeno odebrání vzorků pískovce z různých rajonů pro testování jejich základních fyzikálně-mechanických parametrů.
|
| |
|
Zmapování a zhodnocení geodynamických jevů na území Národního parku České Švýcarsko
IG Ateliér s.r.o., Hřensko
Obsahem táto zprávy je přehled a zhodnocení prací vykonaných v průběhu roku 2002. V souhrnu byli provedeny: stabilní průzkum skalních svahů nad státními silnicemi z Janova do Doubice, obce Vysoká Lípa a Jetřichovice, Gabrielina stezka z Mezní Louky na Pravčickou bránu. Dále bylo provedeno odebrání vzorků pískovce z oblasti skalního řícení v lednu 2002 ve Ferdinandově soutěsce a testování jejich mechanických parametrů (pevnost v tlaku). Probíhal též odběr vzorků podzemních vod v různých částech parku, u nichž byla provedena chemická analýza složení z hlediska vlivu srážkových a podzemních vod na rychlost zvětrávání.
|
| |
| |
| |